Slepota, lehký výkyv pozornosti a trpělivost

28.10.2017 15:38 | Zprávy

Společně s poklesem venkovních teplot se základní skupiny klubového přeboru chýlí ke svému rozuzlení. Poslední říjnový čtvrtek měl v rozpisu páté kolo a vedoucí soutěže mohl stylově rozestavět pět desek pro nahlášené boje.

Poslední, jak je jeho dobrý zvykem, dorazil Viktor Novotný a jak je jeho dalším dobrý zvykem, první zakončil svou partii. Jeho soupeř Pepa Řeháček přišel i přes své nachlazení a na délce partie se to patrně odrazilo. Albinův protigambit může být občas pěkná divočinka, že bude černému stačit pouhých patnáct tahů k výhře ale nejednoho přítomného překvapilo.

Viktor s Pepou již při analýze

V přísně taktickém duchu se nesla i partie Petra Boleslava s Janem Tichým. Proběhly úvodní tahy Vídeňské a černý byl zaměstnán obranou středních pěšců výpadem f4. Výlet černého jezdce za odstraněním nebezpečného bělopoláka zabral až moc času, čímž bílý získal v centru rozhodující převahu.


Úvaha bílého po posledním tahu 13...De7 byla velmi povrchní. Jasně, černý chce rochovat na dlouho, takže zasadím 14.Jd5. Bum tah, bum zmáčknutí hodin a bum prozření. Ta slepota vykoupala bílého v sakra studené lázni - 14...Dxe5 - pozice bílého je naštěstí natolik bojeschopná, že "nenápadný" pokus odebrání jezdce na e5 by nezůstal bez trestu - 15.Sxf6 gxf6 16.Jxb6. Bílé (sebe)(s)vědomí se však zatřáslo v základech. Jakoby tento moment poukázal, co se vznáší nad partiemi pátého kola.

Posuňme se tedy k solidnějšímu šachu postaveného i na pozičních základech. Jakousi hrou dvou jezdců se prezentoval duel Adam Špírek vs Alžběta Majstrová a dlouhá zákopová nejasně vyrovnaná přetlačovaná byla na pořadu až do samého závěru, kdy rozhodl neopatrný průnik černého jezdce do bílého tábora. Šach byl bohužel poslední nebezpečná činnost chrabrého oře, který záhy zhynul a nasměroval partii ke stejnému konci.

Dumavé pohledy obou protagonistů byly nenápadně zachyceny

19:40 jsem byl s podepsaným partiářem nachystán k odchodu, ale dvě pozice mi doslova svázaly nohy. Replika na známé jdu jenom na jedno je u šachistů něco jako počkám ještě na jeden tah a pak jdu. Následující hodinka a půl byla strhující.

O až drastické sevření černé pozice se postaral Tomáš Tichý a praskání švů se začínalo pomalu ozývat. Zafixování centrálního prostoru a nástup pěchoty na královském křídle byl ukázkový. V těžké defenzivě se ocitnuvší Jiří Liška však stále nalézal tahy a řešení, které bílému rozhodně neusnadňovaly postup vítězným směrem. Co míní jeden z opravdových mistrů šachu?
Sevření soupeřovy pozice vám umožňuje v poklidu provádět svůj plán jako i užívat vyčkávací tahy.
Stále je ale zapotřebí udržet pozornost na vysokém stupni a sebemenší možnost soupeřovy protihry v zárodku likvidovat. Bránící strana je předurčena k rozpolcenosti. Obránce má trpký úděl a musí žít s vědomím, že každičká chybička může být osudná. Zároveň by měl umět vystihnout okamžik, kdy již pozice může být jen horší a horší a pokusit se třeba i zoufalou protihru.

Jiří Liška a Tomáš Tichý

Posledním tahem 1.Vhe1 (viz diagram) zatroubil bílý k roztrhání čené pozice. Již není bílé figury, která by se neúčastnila boje.


Mimo dřevařské 2.Sxe6 hrozí zničující 2.Jd6+ s následným braním na f5 nebo průlomové d5. Není na co čekat, černý si musí trochu uvolnit ruce 1...Vxf7 2.gxf7 Kxf7. Bílý má kvalitu a nadále může obcházet černou pozici zasazujíc tvrdé direkty. Patrně správný moment na lehký výkyv pozornosti - 3.Dxf5


Nastal okamžik pro černého, který nebyl promarněn - 3...b5. A ejhle, střelec držící při životě drzou bílou dámu, nemůže dostát své práce na diagonále (po Sb3 přijde a4) a v zájmu jejího veličenstva musí padnout. Po této další materiálové transformaci se situace černého značně vylepšila a partie dále pokračovala. Nakonec vyčerpaní soupeři sepsali smír.

Partii Oty Válka a Miloše Koudelky sleduje Jan Tichý

Užíval jsem si pobytu na obrtlíku bez kousku zodpovědnosti k mým úvahám, vpravo výše uvedený duel, otočka doleva a další mačkání a tuhá obrana. Co víc si tichý kibic může přát. Pozice nalevo od mého obrtlíku nabízela jednu z docela typických pěšcových struktur a jedno zcela typické arnultovické derby. Bílým figurám vládl Ota Válek, za černé zasedl Miloš Koudelka.


"Velký kůň" na d5 dává bílému právo reálně pomýšlet na světlé zítřky. Černý nasadil na ostrahu předsunuté jízdy černopoláka, který sice z d8 hlídá všechny nebezpočené skoky, ale do svého tábora vnáší trochu nesouladu. 1...f5 ano, trochu aktivity neuškodí. 2.f3 fxe4 3.fxe4 Df7. O slovo se hlásí pro změnu černý jezdec, hrozí Jxc4, po 4.Sd2 pro změnu 4...Jxe4. Bílý správně reaguje pokrytím 4.b3, ale po 4...Je8 odchází jezdec ze slávy a pozice černého bude již jen horší a horší.


- nedůvěryhodný reportér -


Skupina A


Skupina B


1x 8576x Petr Boleslav
Fotogalerie
Komentáře (1) Aktualizovat
31.10.2017 13:00 | Petr Boleslav

Opravil jsem popis partie Válek - Koudelka, děkuji za zaslání přesného zápisu.